Sledovat nebeskou geometrii je jako pozorovat toho nejúchvatnějšího scénáristu při tvorbě bestselleru. Číst astrologii je pro mě jako číst dobrý vzrušující příběh… Můžu ho brát jen jako kratochvíli, nebo se z jeho archetypů poučit pro každodenní život… Jak jen to popsat, ty energie vrkočící kolem nás…
Atmosféra těchto dní je vyloženě vodní (Slunce i Luna ve Štíru). Tichá a potemnělá jako v poklidné stinné zátoce oceánské modře. Ježíš chodil po vodní hladině a jsem si docela jistá, že tím svaté texty myslí, že ovládl sílu svých emocí, že už se jimi nenechal zaplavovat, ovládl tekutiny svého těla tak, aby produkovaly vyšší hormony, namísto aby adrenalin přepaloval jeho nadledvinky. Poslední měsíce jsem se učila chodit po vodní hladině… a přestože jsem holčička, velmi emocionální holčička, zjistila jsem, že vyrovnaná emoční stabilita je moje volba, že je to zkrátka nastavení emoční síly na tvořivost (a destrukci, je-li potřeba udělat místo pro nové, ale nikoli nedobrovolnou destrukci s tou vší nevědomě nadělanou pasekou kolem). Bdělost a rozhodnutí… není to hned, je to proces. Ale pohodička, nikdo se nenaučil chodit po hladině přes noc… úspěch spočívá v neoblomném trvalém opakování nových re-akcí na staré podněty…
No a ta energie, co je teď ve vzduchu, je pro mě jako dobrovolné nakouknutí znovu pod hladinu. Jen tak se potápím v tom, co mně dřív teklo nosem, pusou i ušima ven a zase dovnitř, ven a zase dovnitř… Ve věku Ryb jsme my lidé plavali ve svých emocích, umožňovaly nám pohyb, stejně jako voda to umožňuje rybě, cítili jsme všechny vlny, které k nám přicházely – vlnění od útesů, od ostatních ryb, od predátorů i od vlastní potravy… proudy kolem nás, ty přirozené i ty agresivní. Ve věku Vodnáře vystupujeme nad hladinu a nádobou, která je součástí našeho vrozeného vybavení, tuto vodu nabíráme a užíváme ji tak, jak je to nám (a všem vyšším principům) příhodné…
Štír… pronikavá citová vnímavost, hloubka, osudová přitažlivost, psýché, tajemství zrození a smrti, hluboká vnitřní proměna, sexualita. Moc v našich rukách (=nádoba na vodu vlastních emocí, které pohánějí myšlenky a dohromady tvoří naši realitu) se skrývá ve stínu nevědomí. Kdo nakoukne pod hladinu, uvidí své opravdové vnitřní motivy... žádné motivy nejsou špatné, pokud jsme v nich opravdoví, viditelní a nebojíme se za ně postavit.
Síla tvoření i ničení. Tohle je archetyp klasického Fénixe, který se rodí z popela své minulosti. A viděli jste někdy toho ptáka, aby se prohraboval v uhlících a říkal si u toho: „tohle je můj bejvalej“, „tady se mi to moc nepovedlo“, „jo, ale tady, hele, tady… to bylo krááásné“? V každém podsvětí je řeka zapomnění... nelze projít transformací a zůstat válečným hrdinou ukazujícím své jizvy z bitev… Příběhy zůstanou, ale není nikdo, kdo by se s nimi ztotožňoval… časem odváté, jako lidé na starých fotkách, které už nemá kdo pojmenovat…
V mytologii je to obdivuhodně symbolické – ten, který byl v životě dobrý i zlý, projde z marné agónie nijakosti přes řeku Léthé, zapomnění, do Elysia – místa pobytu spravedlivých duší! Za hranicemi duality není láska a nenávist, jen láska a její absence…
Merkur v konjunkci na Slunce a Měsíc… zabýváme se informacemi, kterým se vystavujeme. Zkoumáme, jak obratně používáme řeč k tomu, abychom sdělili to, co je uvnitř nás (bez klasického „ztraceno v překladu“) – a tu jsme zpátky u emocí – jedině slova vyřčená s entuziasmem a plností – doslova vydechnutá zevnitř ven – mají takový účinek. A taková slova mají sílu. Tak pozor! Pozor na nevědomé následky… Hlasem programujeme své prostředí.
Tón a melodie působí jako zaříkávání, umí spustit vinu, vztek, zklidnění, radost, cokoliv… Tak ať ten svůj jedovatý štíří ocásek neobracíme proti druhým, ale ani proti sobě. Jen když je to nezbytně potřeba, jen když hniloba nohy ohrožuje zdraví celého organismu, pak je nutno přistoupit k amputaci… Intonací vlastního hlasu můžeme oslabovat i sami sebe, vzdávat se své síly – když se usadíme do mentality oběti a hlasem si žádáme politování, vděk, cokoliv…
Tak nečarujme, nezaklínejme a místo toho mluvme, komunikujme 🙂 Když nahlas vy-světlíme to vnitřní, když se trefíme do toho jádra informace, přiznáme barvu, při-známe se, tedy poznáme se, pak co bylo strnulé, plyne.
Štíru vládne planeta Pluto, pán podsvětí – to je ten týpek, co rozhoduje o tom, co půjde z vašeho podvědomého pekla ven do světa, aby vám to vlepilo facku skrze nějakého vnějšího člověka nebo událost. A záleží na vašem nativním horoskopu, jakou náturu tenhle bachař má. Třeba ten můj je dost volnomyšlenkář a pouští ven kdejakého pobudu a kriminálníka :)) Ale dohodli jsme se, že když do svého vnitřního žaláře budu chodit pravidelně se s nimi seznamovat (sama a dobrovolně), nebude je muset pouštět ven. Jungovská individuace in natura.
V tomhle vězení existuje jeden fenomén – když vězeň dostane žádanou pozornost, často je ochoten k nápravě a sloužit širšímu dobru, je ochoten změnit paradigma… anebo umírá v klidu a míru a v mém srdci po něm zůstane jen cedulka „RIP, odpočívej v pokoji“.
Ta vodnářská posvátná nádoba je… počkejte si… naše tělo! Geniálně symbolické, geniálně mystické, totálně logické a nádherně paradoxní. Tak co s ní uděláme? Chiron, sebeléčení prostřednictvím vlastní životní síly. To je zas týpek, který si uřízne ve vnějším světě ruku, aby vám ukázal, že vaše vlastní vám odumírá, protože jí nepoužíváte – ležíte si na ní a neproudí tam krev… Jaká je tedy psychologická motivace pro fakt, že nepoužíváš vlastní ruku?
Kvadratura Uran-Pluto… svět už nebude nikdy stejný, ale to už víte, že? To stěhování národů v našem vnitřním království i v tom vnějším nelze zastavit, žádné hraničky a hranice (ani ty, na kterých se upaluje) nezastaví vyšší přání evoluce… entropie mysli bude nahrazena géniem života. Konstrukce se hroutí a ti, kteří v zoufalství podpírají její pilíře, dostanou nějakým padajícím trámem jistě pořádnou pecku do hlavy… možná se jim rozsvítí a stoupnou si jinam 🙂 A věřte, že úplně každý z nás nějaký ten pilířek podpíráme… Listopad 20-24 se tyto pilíře můžou týkat: opravdovosti vztahů, sociální spravedlnosti (nikoliv v pojetí člověka), osobní harmonie, finanční krize. Doufejme, že jsme v této oblasti splnili všechny domácí úkoly, který nám nebeský scénárista v posledních letech předepsal🙂
Do konce listopadu se obrátí ze zpětného chodu dva velké vlivy, Neptun a Cheiron, a všechno uvidíme zas trochu z jiné perspektivy.
