Minulý rok jsem strávila celkem více jak 2 měsíce s batohem na zádech (Španělsko, Maroko, Rakousko, Německo a samozřejmě ČR) a vždy, když se vrátím z cest, cítím se ve svém životě trochu nepatřičně. Miluju tyhle restarty, tohle narušení stereotypu a každodenního pohodlí. Každá cesta mě přibližuje ke mne samotné a k lidem kolem mě, dovoluje mi vykouknout z té bubliny, ve které tu žijeme, a volně se nadechnout.
Ano, sociální sítě nás asocializují a chytré telefony oblbují, ale nesouhlasím s puritánským odmítáním technologií, jen si myslím, že se potřebujeme naučit je využívat moudřeji a bez závislosti… Víte, je zajímavé, že tohle video sdílí hlavně ti, kteří doposud věnovali informačním a komunikačním technologiím hodně času a energie (včetně mě) – takže tohle je výzva nejen pro mne, znovu a poněkolikáté – více žít, mluvit, kontaktovat, být autentická, reálná a skutečná…
Stojí za to věnovat pět minut tomuto videu – prostě potvrdí to, co už dávno cítíme.
