Nudila jsem se při čekání, a tak jsem si při pohledu na kontejnér u supermarketu vzpomněla na myšlenku dumpster divingu. Nenápadně jsem nahlédla dovnitř a po chvilce váhání vytáhla balení brambor. Marně jsem na bramborách hledala nějakou vadu! Dole na dně kontejnéru byly další balené věci, které vypadaly lákavě (což je trochu oxymorón, když tu mluvíme o popelnici:). Jako dumpsterdivingová panna jsem byla ještě celá taková nesmělá. Kousek ode mně zastavilo auto. A je to tu, někdo mě seřve! Ok, budu hrát východoevropskou bezďačku, třeba se vyhnu pokutě. Vykouknu z popelnice, z černého Mercedesu vystoupí chlápek a jde směrem ke mně. Beze slova vyskočí na okraj kontejnéru a zaboří se tak, že mu čouhají ven jenom nohy! A už to tahá! Hroznové víno, těstoviny, pomeranče… Aha, tak takhle se to dělá!
Teoreticky jsem to věděla, ale vytáhnout si naživo to zcela nezávadné jídlo z kontejnéru je zvláštní pocit. Týpek toho měl v autě víc, zřejmě to vozil i dalším lidem, možná do vývařovny v ghettu (čtvrť, kde žijí převážně přistěhovalci).
Dumpster diving reaguje na plýtvání jídlem.
Dumpster diving reaguje na plýtvání jídlem. Zkusili jste někdy mrknout do kontejnérů u supermarketu? Ne? Tak mrkněte aspoň na fotku! To, že člověk (ať už student v Praze, cestovatelka v Austrálii nebo Češka v Dánsku) ušetří na jídle, je fajn, ale kromě toho, že je to vtipné a zdarma, je to smutné plýtvání a v kontextu světové situace docela k pláči.
Jaké nezávadné potraviny lze v popelnici najít
– čerstvé ovoce a zeleninu, když se naskladní nová dodávka
– čerstvé ovoce a zeleninu, které mají zvláštní tvar
– balení čerstvého ovoce a zeleniny, v němž je jeden kus nahnilý
– balené potraviny, jejichž obal či etiketa je poškozen (naklepnutá plechovka, nečitelný kód)
Samozřejmě komu to nevadí, může si vzít i prošlé balené potraviny, kterým daný nebo předchozí den prošla lhůta spotřeby. Když moje mami dělala obchodního zástupce v Danone, jedli jsme prošlé jogurty denně. Nějaký týpek z výroby mámě poradil, že doba lhůty je zkrácená, aby se předešlo jakýmkoli problémům se spotřebiteli, a že ještě týden po datu spotřeby jsou jogurty úplně v pohodě.
Plýtvání jídlem
Tohle je stinná stránka moderní doby. Máme toho tolik, že si ničeho nevážíme. Já jsem expert na neplýtvání, takže toho měsíčně vyhodíme tak pytlík, když se náhodou něco zkazí – a navíc to jde rovnou na kompost.
Když jsem byla malá, taky jsme nic nevyhazovali, dávalo se to slepicím nebo sousedovic prasatům.
Jenže tohle je plýtvání v obrovském a žádní čuníci (dokonce ani ti, kteří ze svých manažerských pozic tento ekonomický model vytváří) z toho užitek nemaj.
Co je na hlavu úplně nejvíc – že charitativní organizace jídlo použít nemůžou!
Z legislativních důvodů (i když na tom se už postupně pracuje, tak brzy snad…). Nicméně spoustu spolků zejména mladých lidí prostě na zákon kašle a volí zdravý rozum a z popelnicových potravin vaří jídlo pro ty, kteří to potřebují (viz organizace Food not bombs, a pokud vím, tak už i v Praze existují pouliční ledničky pro bezdomovce – že je vybíraj spíš příslušníci střední třídy neustále stíhaní pocitem nedostatku, to je jiná;).
Co na to supermarkety?
Některé z nich dumpsterdiverům připraví jídlo úhledně do krabic.
Jiné popelnici zamknou. Proč? Kde lidskou blbost nevysvětlí rozum, tam postačí zákon!
Možná by jste si mysleli, že supermarkety zamykají své kontejnéry, aby jim nešly dolů výdělky. Asi taky, ale pravdou je, že oni se tak chrání. Zákon jim ukládá povinnost uchránit své odpadky a zabránit tak důsledkům, které by mohly způsobit. Česká povaha je vynalézavá, klidně si dovedu představit nějakou žalobu typu – šel jsem kolem, upadl jsem na banán a otrávil se.
PROČ RADĚJI NEZKOUŠET?
Nelegální dumpster diving
Dumpster diving je činnost nelegální. Cizí odpadky jsou nedotknutelné jako kamarádova manželka. Takže si člověk koleduje v lepším případě o to, že na něj někdo bude řvát, v tom horším o pokec s policií a pokutu.
PROČ URČITĚ ZKUSIT!
Slovo fuj tu nemá žádný význam
Představa, že tohle jídlo je nějak fuj, je jen divné omezení ve vlastní hlavě. Je to zvláštní pocit, to ano. Všechny ty socio-předsudky se začnou ozývat, ale jak člověk kouká na naprosto zdravý pomeranč, zkrátka se nemůže zbavit otázky, proč ho proboha někdo vyhodil.
Takže tohle „fuj“ je jen otázka úhlu pohledu. V marketu jsem kolikrát koupila horší zboží. A tuhle jsem v balení chilli papriček z farmářského trhu našla taky jednu shnilou. Po krátkém váhání člověk nakonec uzná, že se vlastně není za co stydět a že je to docela zajímavý zážitek.
Otázka priorit
Na stravě jsem nikdy nešetřila, je to položka v mém rozpočtu, o kterém tolik nepřemýšlím. Chci kvalitu a zdraví – a pěkné zralé ekologické pomeranče jsem překvapivě našla i v popelnici.
Takže pokud se mám rozhodnout, jestli si za stovku dojdu vzít rajčata z regálu, nebo z kontejnéru, tak tu stovku radši ušetřím na něco fajn a část z ní pošlu do Afriky. Proč?
Kdo platí daň svým životem za naše plýtvání?
Nedávno jsem psala texty na pomoc hladovějícím dětem v rozvojových zemích světa – DENNĚ umře 2 tisíce dětí hlady v ukrutných bolestech. A v Evropě s klidným svědomím vyhodíme kilo krásných pomerančů do kontejnéru, protože jeden z nich je nahnilý? To mi hlava prostě nebere!
Představa, že můžu zas o trochu zmenšit svou ekologickou stopu na planetě, se mi líbí. Můj životní styl je šetrný, přesto podle testu Hra o Zemi – kdyby všichni žili jako já, potřebovali bychom jen o půl planety víc (Dánové ke svému životními stylu potřebují tři planety Země).
Postup dumpster divingu krok za krokem
Asi nejlepší je najít si už nějakou zavedenou skupinku „potapěčů“. Ale tohle platí obecně:
- vzít vhodné oblečení a rukavice (asi by se hodila dlouhá tyč s hákem a malá stolička:))
- vyrazit ideálně pár hodin po zavíračce, to bude navrch jídlo vyhozené ten den
- kontejnéry se nevymývají, takže je potřeba se psychicky připravit na smrad či nelibosti, ale čekala jsem horší
- u kontejnéru se radši moc nezdržovat, takže nabrat (případně vrátit zpátky, co jste vyndali) a zmizet
- pokud přijde problém, chápejte, že děláte něco nelegálního a příslušní lidé mají právo reagovat
- doma zkontrolovat obaly, omýt, roztřídit a nepoužitelné vyhodit
- uvařit si něco mňamózního a pochopit, že na tom fakt nic není
Někdo se chce potápět v moři a někdo zas v kontejnéru 🙂
