Podpora rozmanitosti ducha skrze vlastní jedinečnost a excentričnost. Hledání vlastního osobitého konceptu bytí. Návštěva automyčky. Poezie s*aček a kanalizačních odtoků. Probouzení smyslů energetického těla. Návrat do roviny bezpečí skrze smyslové vnímání. Status quo – Jsem průtokáč! Hrdinové všedních dnů!
Jak psát aktuální energie, když neexistuje vliv, který by člověka zasáhl jednotným způsobem? Prozradím Vám tajemství – AE, které píšu já v rámci vlastního sebe-uvědomování si nastavení přítomné reality v mém životě, jsem začala původně psát jako překlady Leny Stevens, ale časem už neodpovídaly tomu, co prožívám – nyní vznikají tak, že pozoruju způsob, jakým svět ke mně promlouvá, pak se nadechnu, ochutnám, co visí ve vzduchu, přimísím do toho trochu vlastní esence, aby text nebyl nemastný neslaný – a takto vydechnu do článku, s plným vědomím, že řádky zarezonují pouze s lidmi obdobného naladění. A tak to je na tomto světě… jednoduché univerzální koncepty nefungují, přestože jsou žádány. Člověk zlenivěl, odsunul diverzitu (rozmanitost) Ducha na druhou kolej.
Těžko vysvětlit ten kolos nepřetržitých energetických vlivů, které procházejí naším tělem, ale můžeme si to představit jako auto v myčce.
Vy jste to auto a spínají se různé programy, které Vás očišťují – sprcha na přední sklo, tryska na podvozek, prolití kol, pomerančová vůně, bublinky, vosk… prásk prásk, mění se to rychle, probíhá to zároveň… není čas plakat nad rozpitou špínou, která odtéká do kanalizace. Je potřeba pochopit, že temná strana tohoto světa fungovala jako ta kanalizace, bez ní bychom se tu udusili vlastními s*ačkami – problém vznikl tehdy, když jsme sami sobě a jeden druhému přestali přiznávat, že taky produkujeme hovínka a začali je schovávat pod polštář… no, ano, energetické záležitosti jsou stejně podstatné jako ty hmotné – a tak bychom si měli uvědomit tuhle závažnost – že všichni máme domov plný hoven. A ne že bychom někdy neměli – jen to začínáme vidět a cítit. Smysly energetického těla se začínají probouzet a vypadá to na slušnou katastrofu. Jenže ona byla vždy – my ji už vidíme, proto není třeba panikařit, ale prostě se s tím vypořádat. Moje kamarádka měla jednou sen, že se pokoušela ucpanou záchodovou mísu spláchnout vodou z jiného ucpaného záchodu – v takovém stavu je nyní matrixový svět. Uvědomte si, kdy děláte to samé. Je zcela zřejmé, že to není moc funkční.
Fotografie je božským důkazem, jak stejné přitahuje stejné – před měsícem jsem hodně nestíhala, převážela jsem v autě kočičí záchod a nechala jsem ho v autě na parkovišti stát asi týden, tu funkci předmětu v autě vycítilo ptactvo očividně z celé čtvrti – tohle je výsledek, resp. jeho polovina, přední sklo jsem už umyla, nebylo přes něj vidět… ne, nebyla jsem rozčilená, smála jsem se jako pominutá! Takto funguje realita, buďte si toho vždy vědomi!
Když člověka chytne panika, nával z toho všeho, rdousí ho strachy a vnitřní démoni, je potřeba se okamžitě zpřítomnit, vrátit do těla, kde je bezpečno, měkko… okamžitě začít svět vnímat smyslově – ohmatat povrch věcí kolem, uvědomit si let ptáka na obloze, vůni či smrad, vánek dotýkající se kůže a vlasů… a jako lusknutím prstů strach mizí a zůstává jen situace, se kterou je nutno se nějak vypořádat – jako s majetkem pozůstalých. Ovšem pokud si v těle nesete vzpomínky na negativní zážitky spojené s hmotou, je jasný, že se Vám v něm líbit nebude. Ale to je Váš problém, jak se s ním vypořádáte? Do Elysia, roviny blaženosti, se člověk dostal vždy jen přes řeku Léthé, řeku zapomnění… odpuštění je sice super, ale stejně to taháte s sebou…
Žijeme v přelomové době, vše se láme, vše se mění – a tak je to třeba brát. Neulpívat na řešeních, protože co fungovalo teď, příště nemusí. Co se včera zdálo směšné, dneska se jeví jako jediná možná cesta. Koho jsem před rokem nemohla vystát, stává se mi nejlepším přítelem. Buďte tekoucí, buďte průtokáči a všechno bude v pohodě 🙂 Nikdo Vám dnes neposkytne jistotu nebo trvanlivost čehokoliv, pokud Vám to tvrdí, lže, přijměte to a s tím i svůj strach.
Tělo si žádá pohyb, využijte podzimních dnů k procházkám – budete mít ze sebe dobrý pocit. Život není jen hon a shon. Zastavte se a podívejte se do slunce. Dovolte si to a hned lépe uvidíte, jaké stíny vás to honí….
Jakmile se přistihnete, že Vaše vnitřní prožívání je trpitelské, řekněte si: „A dost, zase jsem se naladila na starou písničku, něco nového prosím!“ A vyhledejte v energetickém poli zdroj míru a lásky, příp. si vytvořte vlastní bublinu, ve které nebudou kolektivní strachy k Vám tak hlasitě promlouvat. Ale pozor – jakmile utichnou kolektivní strachy, budete muset čelit strachům mnohem větším – strachům vlastním, zrozeným v jádru Vašeho bytí, na rozdíl od kolektivních strachů jsou ale tyto stíny produktivní – ženou Vás k vlastnímu vývoji, a když je zpracujete, poodhalí Vám zas trochu více Váš vlastní smysl bytí a osvítí Vaši cestu.
Čím víc je to úmorné, tím víc aktivujte svojí vnitřní vášeň a angažovanost, jedině to má smysl, do smrti každému zbývá řádově několik tisíc dní, žádný den Vám nikdo nevrátí, odstraňte ze své každodennosti odpadky, ať se může prostor naplnit něčím kvalitnějším. Jestliže se Vám realita Vašeho života nelíbí, uvědomte si, že Vám pouze ukazuje, co nechcete, abyste si ujasnili své sny o životě a konečně krok sum krok k nim vyrazili. Do akce, přátelé, Váš život, Vaše sny leží ve Vašich rukou, vy stojíte na Vašich nohou! Co jiného žádat?
Kým jste byli před rokem? Jestli jste dnes krásnější verzí sebe sama, tak to děláte správně.
Čím více vnější svět ukazuje, že to nejde, tím více se zaměřte na svůj vnitřní svět a posilte prvek víry. Možná je kolektivní duch převážně bázlivý, lenivý a nemorální – ale my nemusíme. Hrdinové všechních dnů – rozzařte se!
PS: Proč používám ve slově s*ačky hvězdičku? Protože přes to všechno – nemám potřebu být vulgární – a po zkušenostech s mým autem jako veřejným ptačím záchodem – nechci ze svého webu udělat veřejný záchod pro lidi se slovním a emocionálním průjmem :))
Autor článku: Jana Mráčková, An
Článek (či jeho části) je možné sdílet v nezměněné podobě včetně aktivního odkazu na http://www.liveinspirit.cz.
Rozvoj článků podpoříte finančně nebo dárkem od srdce – obojího si cením a vážím, je to dar za dar.
- Fio banka, platby z ČR: 2100410460/2010
- Fio banka, platby ze SLOVENSKA: 2100410460/8330
An, napsalas to skvěle (jako obvykle :-))! Díky, Hana
Díky, Hani 🙂
Připadá mi, že jsem v myčce už asi tak tři roky. Nicméně poslední dobou se o mne pokouší záchvaty absolutního štěstí, tak už snad bude brzy vypráno 🙂
Vypráno nebude nikdy, to by byla nuda, ale když člověk prožívá záchvaty štěstí, tak už na tom ani tolik nezáleží 😉