Začala jsem balkoničit, mé snahy o nalezení nějakého přírodního místa k životu mají podivuhodně podobné průběhy. No jo, útěk. Oukej, Vesmíre, chápu. Tak já si to v tom bytě udělám hezké, některé fáze nepřeskočíš. Pěstuju bylinky, salát, jahody, rajčata, papriky, ředkvičky a květiny, hodně květin. Můj (mini!)balkon se začíná proměňovat v zen zahradu.
Rýpu se v hlíně a přemýšlím, jak ty bylinky zavěsím do výšky, že by to chtělo nějaký pěkný proutěný tác nebo něco podobného. V tom dole pod balkónem projde sousedka s přesně takovým tácem a hodí ho do kontejnéru. Zalapu po dechu, seběhnu dolů (no, lovit se v kontejnérech už mi problém nedělá) a tohle je výsledek.
Máš to moc hezké Anamel! Taky zahradničím a moc mě to baví, takže vím, o čem mluvíš;-) a až pak ochutnáš plody své práce a lásky, budou ti chutnat několikanásobně více;-) Přeji dobrou úrodu a příjemně strávený čas!
Děkuji, Nadi 🙂 Já jsem v roce 2012 měla zahrádku, tak jsem asi trochu trucovala a nechtěla se s pouhým balkonem smířit, ale už si to velmi užívám, jak se snažím vymyslet různá řešení – teď jsem chytala do plachty dešťovou vodu, velká zábava – hlavně asi pro sousedy podívaná 😀