Lidská mysl má jednu neuvěřitelnou schopnost – najít na všem „ale“ a vyjmenovat dostatek důvodů, proč to či ono „nejde“. Aby se zklidnila, potřebuje „důkazy“, proto se stačí zaměřit na lidi, kteří nám ukazují, že všechno jde, když se chce.
Zde najdete několik příkladů dobré praxe – balkónová zahrádka, partyzánské zahradničení a projekt Neuvěřitelně jedlé město + krátce o podivuhodné zahradě bez práce a na závěr odkazy na recepty z „plevelu“.
Pan Cuketka nechal vytvořit super návod na celoroční zahrádku vhodnou klidně i na balkón, to je definitivní konec výmluv těch „bez zahrádky“.
Pro ty z vás, kteří nedisponujete ani tím balkónem a máte v sobě trochu rebelské krve šmrncnuté komunitním sociálním cítěním, je vhodnou alternativou guerilla gardening (partyzánské zahradničení).
V Anglii předčili všechna očekávání a úspěšně boří jedno „ale“ za druhým svým Neuvěřitelně jedlým programem. Mým snem je, aby se každé město stalo jedlým městem, mám takový dojem, že by to byl jeden z kroků, jak léčit globální pocit nedostatku.
A jako přídavek: Od země-dělání ke sbírání (zjednodušené zahradničení, jedlé rostliny) …
Pan Cuketka a dva metry k vlastní soběstačnosti
Soběstačnost není o tom být zcela nezávislý na vnějším, ale nebýt zcela závislý na vnějším. -an-
Jak píše pan Cuketka ve svém článku (ZDE): „Projekt je určený pro všechny, kteří žijí ve městě a nemají přístup k vlastní zahradě. Zároveň taky pro všechny, kteří už se nechtějí omezovat jen na balkón nebo pěstování v nádobách a chtějí vyrazit ven. Před dům, do vnitrobloku nebo na vhodný kousek veřejného prostoru, který máte ve své blízkosti — ve škole, v práci nebo v komunitní zahradě.“
V článku je spoustu dobrých rad, které Vás mohou naučit přemýšlet o těhle věcech prakticky, na mě osobně to bylo příliš složité, když jsem vyráběla na jaře krabicový záhon mamince na dvoře – s inspirací v tomhle článku jsem si to udělala trochu po svém – více jedno-duše 🙂
Levandulí a salátem proti vlastní nudě a šedi měst
A pokud nemáte ani balkon a domníváte se se, že vám pro tento život nejsou ruce od hlíny souzeny, můžete se uchýlit k mému nejoblíbenějšímu tipu zahradničení – guerilla gardening, aneb partyzánský způsob městského zahradničení: „Občanská angažovanost, společenský protest i prostá záliba v zahradničení – to jsou hlavní důvody, proč se lidé ve městech rozhodnou vytáhnout motyčky a osadí zanedbané místo ve svém okolí květinami. Rostliny sázejí na vlastní pěst, bez svolení či vědomí majitele pozemku. Odměnou jim je jen dobrý pocit. Takové je kouzlo guerilla gardeningu.“
Více v článku na Ekolistu.cz (v češtině) nebo v reportáži z jednoho zahradnického kriminálního činu (v angličtině):
Město, které je fákt jedlý!
„Čerstvé bylinky, šťavnatá zelenina, chutné ovocné plody mohou být pěstovány blízko občanských staveb, v universitních areálech, parkovištích supermarketů a dalších jiných míst města. Malé zahradní plochy, vyvýšené záhony a dokonce i maličké kousky půdy mohou být v této oblasti využity pro explozi čerstvé úrody a jsou volné pro každého, kdo chce a má zájem.“
Zdroj: AC24 – V britském městě, kde pěstují vlastní zeleninu se zlepši občanský život a snížila kriminalita
Bez práce jsou rajčata aneb už ne-země-dělám ne(eko?)logicky jako magor
A ještě doporučení od Janičky Tymijany – muž, který boří program, že bez práce nejsou koláče (nebo spíš rajčata): Podivuhodná zahrada Igora Ljadova. „Jsem zaměstnán, proto na zahradu u chaty mohu přijet jen o víkendu. Taky je třeba si odpočinout po pracovním týdnu, pojíst šašlik, použít baňu (ruská sauna) a malinko se porýpat v zemi.“
Můj kamarád pěstuje brambory tak, že je pohodí na zem a přikryje slámou, víc se o ně nestará, jen na podzim sklidí. Dnešní zahrádkáři jsou sebeotrokáři – vypleju záhon (aby sousedi neřekli), takže mi půda schne a já musím zalévat. Když něco vypěstuju, sežerou mi to slimáci a mšice (protože jsem jim sebral všechen „plevel“, který by jim chutnal). Mimochodem jak na plže třeba ZDE.
Staří Keltové, ti byli ještě o něco chytřejší než pan Igor – nač být země-dělcem, když mohu být sběračem, kde bez práce sesbírám dary země, však ona člověku poskytuje takové informace, jaké jeho DNA vyžaduje, stačí zemi poskytnout vzorek (chodit bosí a vracet zemi sebe prostřednictvím všeho, co z nás vyjde, vč. menstruační krve, která zemi zpětně vyživuje) …
A mohla bych pokračovat, ale to už by Vás takhle najednou nebavilo, tak třeba někdy příště, na závěr pár odkazů pro domácí samostudium 🙂
Přehled jedlých rostlin – Nová zem
Divoká kuchařka – Pavla Siena Dudková
Sluneční život – Herbář jedlých rostlin pro tisk
Autor článku: Jana Mráčková, An
Článek (či jeho části) je možné sdílet v nezměněné podobě včetně aktivního odkazu na http://liveinspirit.cz.
Děkuji za příspěvky
- Fio banka, platby z ČR: 2100410460/2010
- Fio banka, platby ze SLOVENSKA: 2100410460/8330
